Walther P38 (původně psáno jako Walther P.38) je 9mm poloautomatická pistole vyvinutá firmou Carl Walther GmbH jako služební zbraň Wehrmachtu na počátku druhé světové války. Byla navržena jako náhrada za Luger P08, který byl složitý a drahý na výrobu. Přechod na jednodušší a masověji vyráběnou P38 však po začátku války trval déle, než se očekávalo, což vedlo k tomu, že P08 zůstala ve výrobě až do září 1942 a ve službě až do konce války.
Od roku 1945 do 1946 bylo několik tisíc pistolí P38 sestaveno pro francouzské ozbrojené síly. Tyto verze, často nazývané "šedí duchové" kvůli své parkerizované povrchové úpravě a šedým plechovým rukojetím, představovaly výrazné poválečné použití. Teprve v roce 1957 byla P38 znovu vyráběna pro německou armádu. Jak se Západní Německo snažilo obnovit své vojenské kapacity, firma Walther přešla na novou výrobu P38, očekávajíc, že armáda bude opět požadovat jejich zbraně. Použitím válečných pistolí jako modelů a nových technických výkresů a strojů obnovila výrobu P38. První várka těchto nových P38 byla dodána západoněmecké armádě v červnu 1957, tedy asi 17 let poté, co tato pistole poprvé vstoupila do bojů ve druhé světové válce. Od roku 1957 do 1963 byla P38 opět standardní služební zbraní Bundeswehru.
P1, kterou používala Bundeswehr, je poválečný vojenský model P38. Byla přijata do výzbroje koncem roku 1963 a lze ji identifikovat podle označení "P1" na závěru. Na rozdíl od původní P38 s ocelovým rámem mají poválečné modely P1 hliníkový rám. Od června 1975 byl hliníkový rám zesílen šestihranným šroubem nad lučíkem spouště a byl zaveden mírně upravený, pevnější design závěru pro zvýšení odolnosti. V průběhu 90. let začala německá armáda nahrazovat P1 pistolí P8, až byla P1 v roce 2004 zcela vyřazena z výzbroje.