Samopal Beretta M38/49

Druhá světová válka přinesla mnoho inovací v oblasti vojenské technologie, a mezi nimi se nacházel i samopal Beretta M 38. Tato italská zbraň se stala legendou díky svým výjimečným vlastnostem a schopnosti plnit náročné potřeby italské armády.

Samopal Beretta M 38/49 byl vyvinut firmou Pietro Beretta, italským výrobcem zbraní, a vyráběl se v letech 1942 až 1950. Konstruktér Tullio Marengoni se pustil do úprav již existujícího samopalu M38, aby vyhověl novým požadavkům armády. Výsledkem byl kompaktní samopal s řadou úprav, které zvýšily jeho efektivitu a snížily náklady na výrobu. Samopal byl ráže 9 mm a měl celkovou délku 800 mm, přičemž hlaveň měřila 216 mm. Hmotnost zbraně činila 3,26 kg, s plným zásobníkem pak 4,03 kg. Hlaveň měla šest pravotočivých drážek, což zajišťovalo stabilní let střely. Úsťová rychlost střely dosahovala 381 m/s, a teoretická kadence dosahovala 550 ran za minutu. Samopal Beretta byl po skončení války masivně exportován, zejména do zemí jako Sýrie a Pákistán. Jeho spolehlivost a výkon z něj udělaly oblíbenou zbraň i po konci druhé války.

Po skončení druhé světové války byly vyráběny modely označované jako M38/49. Ty se lišily hladkou hlavní bez žebrování a také v odlehčeném závěru a kratší vratné pružině. Tato variabilita umožnila adaptaci zbraně na různé potřeby a požadavky.